Vítejte na stránkách společnosti
PROVIS s.r.o.

Podnikatel 4/2008 | Podnikatel 6/2006 | Podnikatel 5/2005 | Podnikatel 12/2004

Podnikatel 4/2008

Kde jsou skryté rezervy

Scházejí vám výrobní kapacity? Chybějí vám kvalifikovaní dělníci?

Každý, kdo se dnes pohybuje ve výrobní sféře, ví, že je na trhu práce výrazný nedostatek kvalifikovaných lidí dělnických profesí. Firmy prožívají období, kdy není o zakázky nouze. A protože nechtějí nezajímavým termínem „poslat zákazníka ke konkurenci“, slibují dodávky podle jeho přání. Za ideálních podmínek by zakázku dokázaly v požadovaném čase vyrobit, nikoliv ale v objemu, který nyní potřebují. Co vlastně chybí?

Nedostatek lidí?

Materiál a výrobní kapacity máme. Většina strojů pracuje obvykle na jednu až dvě směny. Ano, nejčastěji chybějí lidé, které bychom mohli ke strojům ve druhé a třetí směně postavit. Ale je tomu opravdu tak? Není chyba jinde? Podívejme se kolem sebe, kolik plných beden nebo palet ve výrobě najdeme, a ptejme se, jak dlouho tam leží. Na jejich produkci byly spotřebovány výrobní kapacity, které nyní postrádáme. Jistě, dříve nebo později se ležící díly použijí. Ale právě nyní nám jejich výroba ukrojila z kapacity, kterou potřebujeme k výrobě, na niž se naléhavě čeká.

Nastavení priorit

Příčiny této situace známe. Jsou to chyby v organizaci, plánování a řízení výroby. Může to být také snaha o vysoké využití výrobních kapacit, často vytěžující stroje ještě ve chvílích, kdy je třeba začít jinou a důležitější práci. V každém případě je však snížení rozpracované výroby zdrojem dalších výrobních kapacit. Recept na jejich využití je v zásadě jednoduchý: Důležitější, než snaha o maximální využití strojů, je práce na zakázkách v pořadí, které plyne z jejich výrobní priority. Tedy z požadovaného termínu a množství práce nutné pro vykonání operace.

Určitě dokážeme tato doporučení rozšířit, ale není třeba věci příliš komplikovat. I dodržování jednoduchých pravidel často přinese velmi zajímavé výsledky. A pokud máme k dispozici nástroj, který s aplikací pravidel pomůže, tím lépe. Uveďme příklad jednoho z projektů dílenského řízení výroby.

Příklad z praxe

Projekt byl realizován ve společnosti s diskrétní malosériovou výrobou a asi 500 zaměstnanci.

Z výpočtů potřebných kapacit pro objem očekávané produkce, existujícího personálního složení, obvyklého množství přesčasové práce atd. vyplynulo, že je potřeba přijmout 23 nových výrobních dělníků. Firma však zvolila jiné řešení, a to nasazení programového prostředku, který změnil způsob sestavování dílenského plánu. Denní plán výroby tak nebyl určován subjektivně mistry, ale díky tomuto nástroji zcela objektivně a s ohledem na řadu parametrů. Po 3 měsících nastavování systému byly dílně předány první výrobní plány. Po dalších 3 měsících dolaďování parametrů odpovídaly výrobní plány realitě. Plány jsou podrobné a určují směnový/denní plán práce pro jednotlivá výrobní zařízení. Mistři do nich zasahují jen minimálně. Plány si oblíbili i dílovedoucí, protože z nich sejmuly „plánovací administrativu“ a umožnily jim soustředit pozornost na skutečné problémy a hledat, jak jim předejít.

S odstupem 12 měsíců byly zhodnoceny výsledky projektu – roční přesčasová práce byla snížena o 30 tisíc hodin při současném zvýšení produkce. A navíc byla prakticky úplně odstraněna kapacitní kooperace. A to vše s původním počtem lidí. To není špatné, co říkáte?

Petr Dvořák,
ředitel společnosti, Provis s.r.o.